












|
Předávání
vodicího psa
Předávání
vodícího psa je velice důležité pro celou budoucí spolupráci nevidomého
a jeho čtyřnohého průvodce. Pes musí člověku „padnout“ jako dobře ušité
boty a aby se tak stalo, musí i žadatel o psa výuce spolupráce se psem
věnovat dostatek času a úsilí. Pejskovi se nedá dopředu vysvětlit, že
mu přijde do života změna, musí mít dostatek času na to, aby si zvykl.
V SVVP probíhá předávání psa pod každodenním dohledem instruktora obvykle
dva týdny. První část předávání probíhá v ubytovacím zařízení našeho střediska.
Každý klient je zde ubytován na jeden týden a naučí se se svým průvodcem
komunikovat v prostředí, které je pejskovi důvěrně známé. Je mu zde věnována
veškerá odborná péče, aby svého psa co nejvíce poznal, naučil se o něj
pečovat, aby zjistil, jak se mu s ním bude chodit, jak psovi obléknout
postroj, jak ho učesat, nakrmit. Po týdnu, až spolu pojedou domů, budou
se již znát a pes si v novém prostředí snadněji zvykne. Druhý týden předávání
probíhá již v místě bydliště klienta. Zde se pod dohledem instruktora
učí konkrétní trasy, které běžně používá. Délku a způsob předávání lze
přizpůsobit podle potřeb, případně podle druhu postižení klienta.

Každým předaným psem se rozšíří "rodina" pejskařů
mezi zrakově postiženými a každý tento pes pomůže udělat svému pánovi
velký krok k samostatnost a nezávislosti.
V začátcích, kdy se nový majitel se svým čtyřnohým průvodcem
teprve sžívá, je nutné, aby se obrnil trpělivostí. Zvířeti se nedá nic
dopředu vysvětlit, nelze ho předem připravit, že v jeho životě nastane
další změna. Proto musí každý, kdo přebírá vodícího psa, počítat s určitým
časem, než si u něj pejsek zvykne. K trpělivosti je ještě třeba přibrat
notnou dávku důslednosti a řídit se radami cvičitele a ostatních pracovníků
střediska, aby se nestalo, že pes prostě svého nového pána nebude brát
vážně a začne mu dělat problémy. Pes, který prošel celou přípravou na
své poslání, složil závěrečné zkoušky a byl úspěšně předán, je mladým,
vzdělaným začátečníkem jako mladý lékař nebo inženýr s čerstvým diplomem.
Jen v praktickém životě se z něj může stát skutečný odborník. I u vodicího
psa tedy platí, že pes je obrazem svého pána. Velmi záleží na tom, jaký
spolu naváží vztah, jak je se psem zacházeno, dostává-li se mu všeho,
co pes k životu potřebuje, i na dostatečném využívání toho, co se pes během
své přípravy naučil. Pocit vzájemné potřebnosti a závislosti udělá z člověka
a psa nerozlučnou dvojici po celý aktivní život psa.
|